Většina z nás si ještě velice živě pamatuje semifinálovou sérii s Vítkovicemi z roku 2022, ve které ženy poprvé v historii smazaly Vítkovice 4:0 a postoupily tak do Superfinále. Jednou z hlavních postav celé sezóny byla Nela Škopková. Škopek začala sezónu jako kapitán a svůj tým vedla po většinu základní části. Právě na Dubině pak však přišla k úrazu, který ji doposud nedovolil obnovit svoji kariéru. To ji ale neodradilo a svůj tým “vedla“ i mimo hřiště na tribunách. První rozhovor tedy bude věnován této výrazné postavě posledních úspěchů FBC Ostrava.
Ahoj Nelčo, pojďme se pobavit o semifinále 2022. Šly jste do něj rozhodně jako velký outsider, jaké byly pocity před semifinále s Vítkovicemi?
Myslím si, že vliv na to měla série s Bohemians, která byla náročná a získaly jsme v ní spoustu zkušeností. Od toho se odvíjela i atmosféra na trénincích, měly jsme obrovskou chuť a motivaci konečně prolomit prokletí semifinále. Play off je část soutěže, na kterou se každý hráč extrémně těší, stejně tomu tedy tak bylo i u nás. Každý ví, že je to úplně jiná soutěž než základní část, což se i vzhledem k výsledku série potvrdilo. Snažily jsme se nenechat ovlivnit názory médií. Věděly jsme, že jsme perfektně připraveny po všech stránkách a s tím jsme do té série i chtěly vstoupit.
Po prvních dvou zápasech na Dubině jste vedli nečekaně 2:0. Věřili jste už tehdy, že postoupíte do Superfinále?
Vedení v sérii 2:0 ještě nic neznamenalo. Poslední krok bývá ten nejtěžší a i my jsme zažily v jedné z předchozích čtvrtfinálových sérií s Bohemians, že můžeme prohrávat na zápasy 0:3 a nakonec v sérii zvítězit 4:3. Bylo tedy důležité v postup věřit, ale zároveň apelovat na to, že nás ještě kus práce čeká.
Play off jsi sice strávila kvůli zranění na tribuně, ale i tak jsi byla velkou oporou týmu na tribuně. Jaká byla atmosféra na domácích utkáních a jaké jsou tvé pocity z dvou domácích utkání?
Začalo to už na posledním zápase čtvrtfinálové série v Praze, kdy Lukáš Robenek uspořádal takový menší zájezd a vyrazili jsme z Ostravy udělat holkám překvapení, citily jsme, že tu podporu potřebují a že to může byt klíčový faktor do dalších bojů. Semifinálová série přilákala samozřejmě víc fanoušků, tím, že se hrálo v Ostravě a musím říct, že to byl opravdu silný zážitek. Nebylo to pro mě jednoduché, ale chtěla jsem pro ten tým fungovat aspoň v této pozici a troufám si říct, že se to povedlo. Vzpomínky jsou tedy jednoznačně jen pozitivní, celé semifinále a následné superfinále jsme tím doslova žili a vtáhli do toho i spoustu dalších členů klubu a žluté peklo bylo nepřekonatelné.
Čím si tedy vysvětluješ tak “jednoznačný“ průběh celé série, kterou jste ovládly 4:0?
Výsledek série může vypadat jednoznačně, ale kdo na těch zápasech byl, tak ví, že všechny byly opravdu vyrovnané, na hřišti se bojovalo o každý centimetr a rozhodovaly detaily. Šly jsme zápas od zápasu a snažily jsme se vyhýbat zbytečným chybám, které tyto zápasy rozhodují.
Co bys vzkázala holkám do kabiny před letošním semifinále?
I když semifinálová etapa může byt dlouhá jako Tour de france, tak to nevzdávejte ani při tom nejtěžším stoupání a věřím, že v cíli budete jako vítězky.
Nelčo, děkuji za rozhovor!
